Ghíčko v Ekonom

Máslo z východu

Přepuštěné máslo neboli ghí, které se zahřátím a scezením zbavuje pevných částic a zbývá jen čistý máselný tuk, se běžně používá především ve východních kulturách a náboženských komunitách. Patří mezi ně i hnutí Hare Kršna. Od jeho stoupenců se jej Flídrová naučila připravovat a používat v kuchyni.

Podle výživové poradkyně Martiny Hruškové je přepuštěné máslo vhodné především pro tepelnou úpravu, jelikož je za vyšších teplot stabilnější oproti klasickému máslu. Zároveň je lehce stravitelné a nemusí být v lednici. Přesto má dlouhou trvanlivost.

Spolu s tím, jak rostla poptávka od známých, Flídrová zvyšovala objem domácích várek. První pokus s podnikáním jí však nevyšel. S restartem byznysu jí pomohla právě Dostálová. "Takový produkt dlouho nebyl na českém trhu běžně dostupný, natož aby se tu vyráběl," říká Dostálová s tím, že ještě nedávno existovalo jen pár dovozců ze zahraničí, kteří dodávali ghí do úzkého kruhu specializovaných prodejen. "Bylo mi jasné, že dříve či později si někdo té díry na trhu všimne," líčí Andrea Dostálová okamžik, kdy se rozhodla přítelkyni v podnikání podpořit a jejich společnými silami vzniklo České ghíčko. "Z noční směny v nemocnici jsem chodila rovnou na ranní do firmy. Až po půl roce mi došlo, že nemůžu sedět jedním zadkem na dvou židlích."

Opustit práci zdravotní sestry se Dostálová rozhodla v okamžiku, kdy se prodejem ghí dostala na úroveň nemocniční výplaty. "Řekněme si narovinu, netrvalo to zase tak dlouho. Dnes už je to sice lepší, ale tenkrát sesterské platy nebyly nijak závratně vysoké," vzpomíná.

Pustit se do podnikání pro ni však nebylo jednoduché − jako matka samoživitelka se starala o tři děti, neměla nikoho za zády a musela platit nájem. Dnes prý zpětně nechápe, kde vzala odvahu. "Hodně lidí si ťukalo na čelo, především úředníci, když jsme vyřizovaly potřebnou agendu k založení firmy."

Obě podnikatelky však v máslu viděly velký potenciál. "Všichni nás varovali, že přepuštěné máslo si nikdo kupovat nebude, když ho lze poměrně snadno připravit doma. Jenže lidé to naštěstí nedělají," říká. Vyrobit ghí sice skutečně lze v pohodlí každé kuchyně, celý proces ale trvá několik hodin. V dnešní době je tak často komfortnější jej pořídit v obchodě.

Koupily jsme pár kostek másla, uvařily ghí, prodaly ho a příště koupily o několik kostek másla víc.

Rap místo mantry

Výrobky firmy České ghíčko lze nyní koupit jak ve specializovaných obchodech se zdravou výživou, tak například v hypermarketech Globus či Makro. Velká část produkce míří do zahraniční.

Začátky výroby přitom byly velmi spartánské. "Koupily jsme pár kostek másla, daly je do hrnce, uvařily ghí, prodaly ho a příště koupily o několik kostek másla víc. Pro sklenice jsme jezdily až do Břeclavi," vzpomíná Dostálová.

Dnes se ve výrobním areálu ve Vysokém Mýtě zpracuje až 200 kilogramů másla denně, a když zrovna není prázdninový provoz, vystřídají se tu i tři směny za den. "Máslo bereme z lokálních mlékáren, ze začátku jsme ho ale kupovaly třeba i v Lidlu."

Podle Dostálové zažívá přepuštěné máslo boom po celé Evropě především díky migraci z Východu, kde se ghí používá už tisíce let. "Ve východních kulturách má ghí až duchovní charakter a lidé kolem něj zpívají mantry. U nás si při vaření holky pouští rap."

Řemeslo je základ

Společnost České ghíčko dlouho tvořil ryze ženský kolektiv, před časem se k němu přidal syn Dostálové Adam a poslední dva roky má firma externího ředitele. "Rozrostla se nám výroba i tým a já nejsem příliš dobrý manažer. Proto jsme usoudili, že potřebujeme někoho, kdo má nadhled a umí řešit finanční strategie," vysvětluje spoluzakladatelka projektu.

"Jsme ve fázi velkých změn. Samotnou výrobu ghí nelze automatizovat a je to tak dobře, jde o řemeslnou práci. Už jsme ale pořídili stroj na etiketování a na cestě je i plnička a víčkovačka," popisuje Dostálová nejnovější události ve firmě, které mají za cíl šetřit zaměstnancům ruce a čas. Hodiny strávené ručním lepením etiket tak budou moci využít u "pánví", kde se máslo zahřívá a přepouští. Spíš než klasické kuchyňské pánve si však představme velké nerezové kádě, kam se vejde až 40 kilogramů másla najednou.

Základním principem celého výrobního procesu je vysrážení kaseinu a laktózy. Následným přefiltrováním zbyde z másla jen tekutý máselný tuk, který tuhne ve sklenicích. "Takhle geniálně jednoduché to je. Samozřejmě je potřeba používat co nejkvalitnější máslo, hodně ale záleží především na metodě jeho stloukání," popisuje Dostálová.

Kouzlo v jednoduchosti

Hotové ghí buď zůstane tak, jak je, nebo z něj vznikají pomazánky s kombinací oříšků, či se máslo vaří s různými bylinkami, chilli a skořicí. "V portfoliu máme i řadu ghí v biokvalitě. Máslo na jeho výrobu musíme dovážet ze zahraničí, protože v Česku existuje jediná firma, která produkuje biomáslo ve velkém, a občas mívá výpadky," vysvětluje Dostálová.

"Nejprve jsme chtěli jít pouze cestou bio, tuzemský trh na to ale vůbec nebyl a stále není připravený," říká podnikatelka. Přesto má jasno v tom, že podnikatelský záměr, do kterého před šesti lety s kolegyní vložila důvěru a naděje, se úspěšně naplnil.